Historie

 První písemná zmínka o tomto kostele, tehdy vlastně kapli sv. Markéty u brány, je teprve z r. 1352 v listině, jíž udělil lanzenský biskup návštěvníkům klášterních kostelů ve Žďáře odpustky. Teprve z r. 1368 je první zmínka o tom, že se v tomto kostelíku konaly úkony farní.

Tento stav trval až do zrušení farní funkce, do r. 1786. Na kresbě Zemanově z r. 1678 je kaple zachycena s onou neumělostí a schematičností, s níž tato kresba zobrazuje všechny klášterní budovy, avšak přece jen se z ní dá soudit, že to byla poměrně velká stavba, vlastně kostelík obdélného půdorysu s obdél. pravoúhle uzavřeným kněžištěm se sedlovou střechou a sankusníkovou vížkou nad lodí, a že v něm patrně stavebně vyznívaly ještě gotické formy, v nichž byl založen a zbudován. Požár v r. 1689 mu asi příliš neuškodil pro jeho odlehlost, a proto se v něm po opravě odbývaly všechny služby Boží, dokud nebyly provedeny opravy na značně porušeném chrámu konventním. Opat Edmund Wagner, který vystřídal v opatské funkci Zaunmúllera, se snažil, aby kostel sv. Markéty byl znovu důstojně vybudován, pravděpodobně ve spojení s výstavbou ostatních budov, kterou měl v úmyslu provést.
Podle některých zpráv, stalo se to ještě za opata Wagnera, ale již v době, kdy byl Václav Vejmluva klášterním hospodářem, že po zbourání staršího kostelíka bylo začato r. 1701 se stavbou. Zatím co podle starší zprávy o tom, že stavbu nového barokního kostela provedl kutnohorský stavitel Spinetti, bylo až doposud tomuto stavit. mistru připisováno i autorství návrhu, objevil se názor, že stavba byla provedena Spinettim podle návrhu Santiniho. K roku 1701 se uvádí, že malíř Simon Gionima vymaloval obraz sv. Markéty pro hlavní oltář tohoto kostelíka, a že roku 1705 Tomáš Šabart ze Žďáru vytvořil oltářní obraz sv. Kříže, pozlatil tabernakl a vymaloval na něj kromě sv. Mikuláše a sv. Bernarda postavy 12 apoštolů. Z této skutečnosti a také z toho, že byl kostel r. 1708, tedy už za opata Vejmluvy, opatřen sochařskými pracemi asi od Žďárského Steinbubla a vybaven varhanami od varhanáře Jana Čermáka z Chrudimi, lze soudit, že v této době byla barokní novostavba zcela dokončena. Tento kostel u brány káštera, určený původně pro světské osoby, kterým nebylo u cisterciáků dovoleno užívat řádového konventního kostela, existuje dnes přestavěn na světské obydlí, ve kterém byl změněn po roce 1802. Protože byl kostel později, po odsvěcení a po prodeji soukromníkovi k nepoznání změněn přestavbami, neposkytuje dnes možnost slohového rozboru.
Nejpodrobněji je zachycena tato stavba na skice rajhradské z doby před polov. 18. stol. jako úměrná centrální stavba, vestavěná do obvodní zdi kláštera vlevo od hlavní brány , na půdoryse pravidelného osmiúhelníku,s širokým, rovněž osmibokým tamburem, prolomeným osmi okny a zakončenými širokou zvlněnou bání. Roku 1784 dochází ke druhému zrušení kláštera a Vavřinec Anderle administrátor kostelíka sv. Markéty přechází do konventního kostela a to r. 1786, kdy byl také odsvěcen a r. 1802 odprodán místnímu sládkovi Antonínu Stobovi za 401 zl., který jej v roce 1806 přepustil za 600 zl. krejčímu Janu Ronovskému.

* Dr. Metoděj Zemek Dr.Antonín Bartušek:DĚJINY ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU, Krajské nakladatelství, Havlíčkův Brod 1956, díl II.,částII,str.56-58.

Od roku 1700 se vlevo od klášterní brány stavěl kostelík sv. Markéty. Podle záznamu jej budoval Jan Spineti de Angeli, stavitel z Kutné Hory.

 Domenica d´Ageli, který vyprojektoval a zahájil přestavbu zámku v Jaroměřicích. Před tím pracoval na stavbě dominikánského kláštera ve Znojmě. Nakonec se stal stavitelem passovských biskupů. " Paumajstr měl každej tejden od práce 1zl. 30kr. Zedníci koštovali (v roce 1701) s paumajstrem 387 zl. 53 kr. Podavači jako zedníci ta dvě léta dělali na tomto kostelíku. Pak šli na novou bránu dělati...... Zedníci, podavači a tesaři koštovali 564zl.34kr."

* Alois Plichta: Klášter na hranicích, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1995, str.54.